20 random facts about me

Krásnou středu,

s polovinou týdne vám přináším nový článek a to tentokrát úplně jiný, než na jaký jste u nás zvyklé. Vybrala jsem téma 20 random facts about me tedy dvacet náhodných faktů o mně. Nic bližšího o nás, autorkách blogu, vlastně nevíte, tak doufám, že vám tenhle článek aspoň trochu pomůže k tomu, abych vám samu sebe (Laur) přiblížila. Do it!!

1) Studuju všeobecné gymnázium a jsem na šestiletém studiu.

2) Mám mladšího bráchu, který je hrozně hezký.

3) Bydlím na vesnici, ale pocházím z maloměsta.

4) Zájem o kosmetiku, fashion apod. jsem objevila asi před rokem.

5) Mám celkem netypický vzhled, řekla bych, nejsem žádná tuctovka. Spousta lidí mě tipuje na 

    Romku, Židovku, Španělku a nevím co všechno...jsem ale normálně Češka.

6) Nesnáším nespolehlivé a nedochvilné lidi.
7) Věnuju se streetdance už asi 5 let a tanci celkově cca 12.
8) Mým oblíbeným tanečním stylem je dancehall.
9) Oblíbeným předmětem ve škole je matika, chemie a jazyky (nedivte se prosím),
10) Mám rybičku jménem Jamal.

11) Tancuju v taneční skupině Just Us v Ostravě už druhým rokem.
12) Mým snem je vidět Tibet, Jamajku a Mexiko.
13) Jednou bych chtěla napsat úspěšnou knihu.
14) Plánuju studovat biochemii, nejlépe v zahraničí.
15) Nemám ráda, když si někdo stěžuje na svůj vzhled nebo postavu.
16) Miluju kávu, ale jedině takovou tu pořádnou z právě namletých zrn.
17) Nesnáším, když má někdo okousané nehty.
18) Jsem velmi inteligentní, i když by mě na to většina lidí vůbec netipla. Ve škole jsem        
      jedničkářka. (ano, dokážu to sama o sobě říct)
19) Mám celkem dost vysoké sebevědomí a jsem za to ráda.
20) Miluju jak léto tak i zimu, ale nic mezi tím.

To bylo celkem jednoduché napsat tahle fakta a v mé hlavě jich je ještě víc. Doufám, že se vám článek líbil a napište mi, co máme společné. V pátek odjíždím do Hradce, takže vám na víkend přednastavím nějaký článek, jinak o mně tento týden už neuslyšíte. Mějte se hezky!

Laur

My favourite-laky na nehty

Ahojte,

tak se po dlouhé době ozývám, jelikož uplynulý týden byl velmi hektický a trochu jsem nestíhala. O víkendu jsem měla taneční soustředění, a tak jsem teď úplně mrtvá. Jediné, na co se zmůžu, je napsání článku a tak to tady máte!

Vybrala jsem pro vás moje oblíbené laky na nehty a napíšu na ně nějaký svůj názor, abyste věděli zda do toho jít nebo ne. Výše na fotce můžete vidět moje 4 top laky, takže pokud náhodou přemýšlíte o koupi některého z nich, tak směle do toho.

První lak je z Claires a jedná se o klasický matte top coat, který jsem už delší dobu sháněla. Nakonec jsem objevila tenhle sice za 99Kč, ale i tak jsem si ho koupila kvůli akci 2+1 zdarma. Jsem s ním velmi spokojená, nehty matné udrží poměrně dlouho a strašně jednoduše se nanáší. Plusem je i velmi rychlé schnutí a ,,zmatňování".

Druhou jedničkou je lak od Rimmelu, který jsem si pořídila teprve v sobotu, ale už se stihl zařadit mezi ty nejlepší. Poprvé jsem si ho nanesla včera, tudíž ho mám i dnes. Velmi lehce se s ním pracuje, stačí i jedna vrstva pro vysoké krytí, ale já jsem zvyklá dávat vždy dvě. Výdrž nemohu moc posoudit vzhledem k tomu, že ho mám teprve druhý den, ale zatím se mi ani trošku nesloupnul a to jsem dnes měla i tělocvik...Schne opravdu rychle, ale jestli to je těch 60 sekund jak píšou, tak to fakt nevím hah. Navíc jsem ho koupila v akci jenom za 25 korun, no neberte to.

Bublinky jsem si omylem způsobila sama, když jsem nenechala zaschnout jednotlivé vrstvy no...

Mezi mé další oblíbence patří ještě jeden lak od Rimmelu a to tentokrát z řady Sweetie Crush. Koupila jsem ho asi za 35Kč a byla to fakt super investice. Líbí se mi, jaký vytvoří povrch jakoby takový drsný, ale po nanesení top coatu už je zase normálně hladký. Aplikace jednoduchá, stačí jenom jedna vrstva, ale doporučovala bych tady nějaký podkladový lak (nude, bílý, světle fialový), aby vše lépe vyniklo.

No a poslední z řady je jeden rudý lak od Coloramy. Celkově mám Coloramu ráda, ale tenhle jeden konkrétní je moje srdcovka prostě. Stál mě asi 40 korun, jelikož jsem ho koupila v nějaké akci, jinak by mě vyšel tuším na 60. Aplikace rychlá, vysoké krytí, stačí opravdu pouze jedna vrstva. Velmi rychle schne a vydrží i týden. Doporučuju tady ale použít base coat, protože celkem dost zabarvuje nehty do červena potom.

Oba laky od Rimmelu mají široký štětec, kterým se nanaší fakt jednoduše. Naopak červený i matný lak mají štetečky tenčí, které mně osobně vyhovujou o něco více. (Jo, vím, že to na té fotce nejde poznat.)

Tak to bude pro dnešek všechno. Jaké jsou vaše oblíbené laky? Klidně se podělte o všechny zkušenosti, abych věděla, co kupovat příště. Shledáme se zase ve středu u dalšího článku, tak zatím ahoj!

Laur

sunday shopping

Zdravím dámy, 

byla jsem teď nějakou dobu nemocná, pak jsem stresovala a doháněla a dnes jsem to dovršila obrovskými nákupy. Pohádali jsme se s tátou, ten se nám pak omluvil a řekl, že nám to musí vynahradit nákupy... které trvaly pět hodin. Prvně jsem vlezla do Cubusu, kde jsem si koupila dvoje džín (jedny světlé, druhé tmavé), černá mi už totiž lezla krkem. Dále jsme šli s tátou kolem Pierre Cardin, a tak jsme se spontánně mrkli na obleky, táta si koupil rovnou dva, dokonce i kožené lakýrky. Viděli jste někdy ty filmové scény v amerických filmech, kdy sedí v křeslech před kabinkami porota se sklenkou šampusu a před vámi se producíruje model? Na tenhle full service bych si i zvykla, vážně. Cítila jsem se jako v ráji. Dále jsme zamířili do Centra, což je název obchodu s různými značkami bot, odtamtud jsem si odnesla rovnou tři páry. 

Nafotila jsem jen dvoje z nich, protože ty třetí se takhle večer nedaly vyfotit dobře, takže snad příště. Proteď můžete vidět jen tygrované slip-ony a mé nové kožené lásky do školy, i když budu prozatím chodit do města nejspíš v těch třetích. 

Dále jsme se zastavili v Douglasu, odkud jsem si odnesla parfém, jehož ikonou je Julia Roberts (ještě před měsícem s ním hrávaly reklamy). Lancome - La vie est belle. Voní nádherně, není to žádná kořeněná vůně, naopak voní svěže a sladce, tyhle hodnoty preferuju. 

Omlouvám se, že píšu tak narychlo, ale přijela jsem teď, nadmíru unavená a krom toho se musím ještě vrhnout na školu. Ale za nějakou chvíli se zase uvidíme s novým článkem, kde vám představím zbytek mých novinek. 

Užívejte poslední minuty víkendu!

Tera

Oblíbené hydratační přípravky

Krásné úterý,

dnes je to poprvé, co píšu článek v úterý a to z toho důvodu, že mám obvykle tréninky, a proto psát nestíhám. Tentokrát jsou ale v Ostravě prázdniny a já tam nemusím, proto jsem si udělala na vás čas napsáním tohoto článku. Budu se věnovat mým oblíbeným hydratačním prostředkům, které pravidelně používám, tak snad se vám to bude hodit.

Takhle na tý fotce to vypadá hrozně hezky hah.

Zde můžete vidět všechny produkty, které používám. Krém na nohy, tělo, pleť, ruce a jelení lůj. Pleťový krém od Nivei vynechám, jelikož jsem už o něm psala v My skin care routine. Můžu tedy říct, že moje oblíbené hydratační značky jsou Neutrogena a Nivea a podle mě to jsou celkově jedničky na trhu v tomto směru.

Začnu tedy produkty od Neutrogeny a to konkrétně tělovým mlékem a krémem na ruce. Oba dva jsou ze stejné kolekce wild berry, tudíž by měly vonět po bílých malinách. Nejsem si jistá, zda je tohle opravdu ta vůně, ale mně to voní moc pěkně a neparfémovaně. Oba krémy jsem dostala darem, ale cena se u obou pohybuje asi kolem stovky.

Konzistenci mají oba stejnou takovou gelově-krémovou. Do kůže vpíjí opravdu rychle a nejsou příliš mastné. Co se hydratačních účinků týče, tak to se opravdu musí nechat...Od té doby, co je používám, tak se mi výrazně zlepšila pokožka a už není tak suchá, jako bývala. Závěrem tedy rozhodně doporučuju.

Bohužel jsem jedna z těch, které trpí na suchá chodidla, a tak musím používat tento krém od Dermacolu. Stojí okolo 60 korun, takže je velmi jednoduše dostupný a najdete ho asi v každé drogerii. Opravdu mým nohám pomáhá a už nemám tak suché paty, jako jsem mívala dřív. Příjemně voní a celkem rychle vpíjí, ale musím říct, že je možná až moc mastný. Každopádně má velmi příznivé účinky, a proto takovou maličkost můžu přejít. Používám ho vždy večer jakoby na noc, takže  mi ta ,,mastnota" ani tak moc nevadí.

Používáte klasické jelení loje nebo speciální balzámy?

Samozřejmě jsem nemohla zapomenout na ten nejlepší hydratační přípravek na rty a to úplně klasický jelení lůj z drogérie či lékárny. Konkrétně tenhle stojí 30 korun a to se fakt vyplatí vzhledem k tomu, jak dlouho vydrží. Můžu o sobě říct, že já jsem na jelením loji závisla, takže ho pořád potřebuju a tenhle mi vyhovuje prostě nejvíc. Hlavně v zimním období je velmi nápomocný a vždy si poradí s popraskanými rty.

Tímto končím tohle téma a popřeju vám hezký zbytek týdne. My toho tento týden máme celkem dost, co se písemek týče, ale není nic, co bych nezvládla že jo. Tak se tedy mějte a brzy zase tady!

Laur

Wishlist

Zdravím,

tak tady máme konec týdne, který byl pro náš blog celkem dost úspěšný. Nejenže nám návštěvnost přesáhla 1000 views, ale máme taky už 12 followers, což je podle mě za měsíc celkem slušné. Ještě jednou musím připomenout pro ty, kteří si nevšimli, že píšem blog dvě-ano, je to tak, jsme dvě-já Laur jsem ta kudrnatá a Tera je ta s rovnými vlasy, takhle se to asi nejlépe zapamatuje.

Teď už ale k článku...založila jsem si profil na polyvore (laurinkapusinka), a tak jsem se rozhodla, že tímto způsobem tak trochu zmapuju můj momentální wishlist aneb to, co si plánuju pořídit.

Jako první mám na seznamu klasické černé leginy, které budu potřebovat na dlouhou cestu autobusem, která mě čeká. Přemýšlela jsem zřejmě nad F&F, ale v leginach se moc nevyznám, a tak bych byla ráda za každý dobrý tip, kde je sehnat levně a kvalitně. Druhé kalhoty jsou obyčejné džíny (nejlépe trochu high waisted) v takovéhle nebo černé barvě. Modrým riflím moc neholduju, proto se držím spíše těchto barev.

Z bot si potřebuju pořídit klasické černé baleriny na jaro/léto, protože žádné nemám a k šatům se mi nechce nosit pořád jen podpatky. V tomto případě zřejmě zabrousím do CCC. No a pořádné zimní boty potřebuju jak sůl, protože letošní zimu se mi jedny rozpadly, takže tady budu volit asi ten stejný obchod. I tyhle boty bych chtěla samozřejmě v černé, protože černá je prostě nejlepší.

Opravdu ráda bych si koupila jarní bundu/kabátek jako je na obrázku v nějaké krémové barvě. Nikde jsem na nic podobného zatím nenarazila, takže nějaké tipy by mi fakt bodly. Košile jako je na obrázku je naprosto boží, ale já bych ji chtěla s dlouhými rukávy. Plánuju si pořídit nějakou podobnou bílou a hlavně jednoduchou. Poslední věcí z oblečení je svetr v rudé barvě, který jsem měla vyhlídnutý v Tally Weijl, ale stál tehdy moc peněz a teď už ho tam nemají, tak uvidíme, kde na něj natrefím (jestli vůbec).

Už asi 5689 lidí mi řeklo, že si mám pořídit kryt na mobil, ale mně se prostě žádný nelíbí. Našla jsem ale na Ebayi takovýhle roztomilý s ananasy a úplně jsem si ho zamilovala, takže možná učiním nějakou tu objednávku.

Tady je fotka z našeho včerejšího valentýnského večera, kdy jsme byly s Terou a ještě jednou spolužačkou na kulečníku a potom na pizze. Omlouvám se za slabší kvalitu, ale prostě tam bylo blbé světlo.

Doufám, že se vám chtělo tenhle dlouhý článek číst, a že se vám líbil. Byla bych ráda za nějaké rady, kde některé věci sehnat. Přeju vám krásný nový týden.

Laur

morning routine / weekend

Chci vám dnes přiblížit, jak si vedu rána o víkendech. 

Nejdříve si vždy očistím pleť, hodně lidí tenhle fakt přehlíží, nebo jim jen nedochází, že se přes noc na tváří vytvoří velké procento mazu, které prostě musí pryč. Mytí zubů a taková ta klasická hygiena se bere jako samozřejmost. A vzhledem k tomu, že jsem velkým odpůrcem kávy, i když bych jako osoba s nízkým tlakem neměla, přesto mě k ní nic netáhne a místo ní se ráno nakopnu čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávou, jejíž příprava je jednodušší a rychlejší, než si můžete myslet. 

Jednoduše překrojíte dva velké pomeranče na půl a každou část postupně odšťavníte, pokud vlastníte odšťavňovač, samozřejmě. Pokud ne, mám taky druhou formu, a to banánový milkshake, kterým nahrazuju z části i snídani, pokud nestíhám. Jednoduše nakrájíte banán na kolečka, hodíte je do misky, přilijete mléko (dle libosti - pokud z toho chcete mít spíše pití, dáte mléka více, pokud chcete mít konzistenci hustší, dáte ho méně) a všechno dohromady mixujete. Určitě hodně z vás tyhle jednoduché recepty zná, sladit je už není třeba, protože ovoce je samo o sobě dostatečně sladké. 

Oba recepty se dají kombinovat s jakýmkoli ovocem, takže je jen na vás, které si zvolíte nebo které máte zrovna po ruce. Hlavní je, aby vám to chutnalo a ne, abyste se k tomu nutili. :-)

Nechci vám tady vnucovat žádné žvásty z netu, které si nikdo neověřil. V podstatě se s vámi jen sdílím o nápady, které mně osobně pomohly, protože od té doby, co tuhle ranní rutinu vedu, jsem mnohem energičtější a unavenost pocítím leda tak po absolutním zničení se ve fitku. 

Krom pití je samozřejmě základem i velká a výživná snídaně. Naše profesorka doporučuje dát si po ránu ke snídani alespoň hrnek čaje či jakéhokoli teplého pití, to ale ne vždy stíhám. 

Má snídaně se skládá buďto z vajíček (s těmi se to ale nesmí přehnat, dávám si je maximálně 3x týdne, více se nedoporučuje). Pokud cvičíte, vřele bych vám je doporučila. Dají se připravit na sto způsobů, jednoduše si  najděte recept, který vám nejlépe vyhovuje a vyzkoušejte to, za zkoušku nic nedáte.

Když si nedávám vajíčka, připravuju si převážně celozrnné pečivo s gerve a nakrájenou pažitkou, většinou si tyhle chlebíky obložím i cherry rajčátky, to vše ale záleží na tom, jestli stíhám a kolik času mi zbývá. O víkendech mám naštěstí času habaděj, a proto jsem schopná snídat i hodinu. Pokud ale cítím, že nejsem plná energie, sním si jablko nebo hrušku. Hodně lidí jí musli a ovesné kaše, ty se mi ale hnusí, jednu chvíli jsem je jedla i přesto, že mi nechutnaly, protože mi okolí vtloukalo do hlavy, že je to "nejzdravější forma snídaně". Samotné jídlo mě tehdy odradilo natolik, že jsem sekla i se cvičením. Proto teď dbám především na to, abych už nikdy nejedla nic, co mi nechutná. :-)

Dneska jsem se trochu rozepsala, tak snad zase příště, užijte si víkend a mějte se krásně. 

Tera 

Řecké produkty

Ahojte všichni,

dnes k nám domů dorazil trochu objemnější balíček produktů z Řecka, které taťka dostal za to, že pomáhá jednomu pánovi s účetnictvím. No a tenhle pán pracuje v Řecku, a tak mu platí v těchto produktech. Původně jsem dnes chtěla psát o něčem úplně jiném, ale když jsem viděla všechny ty krásy, tak jsem si řekla, že by byla škoda, kdybyste je neviděli taky.

Jak můžete vidět, tak je toho opravdu dost a to tady nejsou ještě dva obří olivové oleje, které jsem na fotku nedávala. Začla bych tedy jídlem. Najdeme zde tři balíčky oliv-jedny zelené, jedny černé a jedny namíchané. Osobně olivy naprosto zbožňuju a v naší lednici se určitě neztratí. Potom tady máme dvě olivová pesta a to zase jedno ze zelených a jedno z černých, obě jsou myslím jinak kořeněná. Takové to obří sušené jsou bylinky, ze kterých se dělá čaj. Bylinka se jmenuje hojník horský a prý by to měl být jeden z nejsilnějších čajů, tak teda uvidíme.

Samozřejmě, že u nás mají místo i sladkosti a to konkrétně třeba Halvy. Určitě jste je už všichni ochutnali, protože se jedná o typickou řeckou sladkost, která v Česku byla populární hlavně za dob našich rodičů (teda aspoň takhle mi to říkali). Já teda Halvou moc nehoduju, protože mi to přijde příliš sladké, ale třeba taťkovi to chutná, takže ten je spokojen. Dále máme 4 (teď už jen 2) energetické tyčinky Bombus. Všechny byly s jinou příchutí a už se moc těším až nějakou vyzkouším.

V poslední řadě je tady kosmetika od jedné z mých oblíbených značek Aphrodite. Jedná se o přírodní řeckou kosmetiku a už jsem od nich měla třeba kondicionér, na který jsem dělala recenzi. Pokud jste náhodou článek propásli, tak se podívejte zde.

Dostali jsme dva již zmiňované kondicionéry, šampon, krém na ruce, sprchový gel a pleťový peeling. Z toho krém a sprcháč si zabrala mamka a zbytek přenechala mně. Jediný krém na ruce je z manga a papayi jinak všechny ostatní výrobky jsou v podstatě jen olivové a peeling navíc obsahuje heřmánek. Už se těším až vyzkouším všechny tyto produkty, protože se mi zatím zdají být fakt úžasné.

Na závěr vám zde dám znova odkaz na internetový obchod, kde lze tohle všechno (myslím) pořídit. Kdyby náhodou něco nebylo v nabídce, tak jim stačí napsat, protože oni spoustu věcí mají třeba jenom na skladě, ale ne na internetu. Takže tady je ten odkaz.

Tímto se s vámi loučím a přeju vám krásný víkend a krásného Valentýna. Já zítřejší večer strávím s Terou a ještě jednou kamarádkou, takže vám sem možná hodíme nějaké naše společné fotky ze zamilovaného večera haha.

Laur

collection

Nevím, jak na tom jste s barvami vy, ale mezi mé oblíbené patří

jednoznačně hnědá a černá, zejména kůže výrobků a oblečení. 

Rozhodla jsem se vám dnes ukázat mé nejoblíbenější kabelky 

a tomu podobné. 

Úplně nalevo můžete vidět můj hnědý kožený backpack Pull&Bear, který nosím nejčastěji do školy, hned vedle něj je hnědá kožená taška přes rameno Stradivarius, tu si beru do školy, když máme méně hodin. A v neposlední řadě moje malá kabelka přes rameno z C&A.

Na druhé straně můžete vidět černou verzi mých oblíbenkyň, nalevo ocvočkovaný rádoby pytel, předloni to bylo celkem v kurzu, tak jsem si ho pořídila v Croppu. Černé pouzdro s moustache vzory jsem pořídila v Bershce, nosím ho na většinu akcí, jelikož se mi ke všemu hodí. No a poslední taškou je menší černobílá kabelka přes rameno, kterou mi dovezla loni babička z Kalifornie, takže k ní mám spíše citový vztah. 

Dneska jsem si koupila černý svetřík s koženými rukávy a šaty s aztéckým vzorem, které mám sice trochu menší přes prsa, ale to beru jen jako motivaci do fitka, hahaha, zapnu je, ale prostě to není volný, chápete, co tím chci říct. Nestihla jsem je nafotit, protože jsem přijela takřka v noci, tak je uvidíte snad příště. 

Udělali jsme si doma homemade pizzu s ananasem, bazalkou, nivou a čímsi, co jsem nebyla schopná identifikovat, tak jsem se raději neptala, oč jde. Připravujete si doma taky pizzy? Od té doby, co jsme se naučili dělat správný tenký italský těsto, tak to u nás doběhlo celkem veliké obliby. 

To bude pro dnešek vše, ozvu se zase nejdřív, jak to bude jen možné. :-)

Tera

New in: štětec a rtěnka

Krásnou středu,

včera mi přišel můj balíček z parfums.cz, tak jsem se tedy rozhodla, že vám ukážu, co jsem v něm měla. Objednávala jsem si štětec na make up a rtěnku a dohromady mě to vyšlo na úžasných 131 korun! Věci jsem si nechala poslat na ostravskou pobočku, takže jsem poštovné měla zdarma. No, neříkejte, že to nebyla sakra výhodná koupě.

Jak můžete vidět, tak rtěnka je od poměrně mladé značky Makeup Revolution, která nabízí kosmetiku za velmi příznivé ceny. Konkrétně tato rtěnka stála pouze 52 Kč, tak jsem si řekla proč ne. Už dlouho jsem nějakou chtěla vyzkoušet, a když se naskytla tahe příležitost, tak jsem se jí okamžitě chopila.

Rtěnka, která je v celkem rudém odstínu (fotka klame) je mi moc sympatická. Hned včera jsem ji vyzkoušela a musím říct, že jsem z ní naprosto nadšená. Barva mi absolutně sedí, a co jsem nečekala-fakt krásně voní. Co se týče konzistence, tak je krémová a neobsahuje třpytky a to je za mě jedině plus. Nepřijde mi lesklá, ale ani matná, takže bych ji popsala asi jako něco mezi. Výdrž bohužel zatím nejsem schopná posoudit, protože jsem ji měla jen na zkoušku asi 5 minut. Každopádně jsem s rtěnkou velmi spokojená a plánuju vyzkoušet i jiné věci od této značky, tak mi držte palce.

Štětec na make up je od značky BrushArt, která je taky poměrně levnou záležitostí. Nikdy jsem štětec na make up (vlastně ani make up) nepoužívala, a tak jsem se rozhodla něco vyzkoušet. No a jak jinak začít než s něčím levnějším na rozjezd.

Štětec je z umělých vláken, ale v tom nevidím nijaký problém. Na pokožce je velmi jemný a příjemný. Abych pravdu řekla, tak se mi s ním pracuje naprosto dokonale. Nechápu, jak jsem někdy předtím mohla používat jenom prsty hah. Make up zapracovává rovnoměrně a velmi jednoduše se s ním manipuluje. Už po prvním použití se celkem dost zašpinil, ale není se čemu divit, když je takový světlý...Mé celké dojmy jsou z něj ale kladné a určitě všem začátečníkům se štětci tuto značku doporučuju.

Ještě do konce týdne počítejte minimálně s jedním článkem ode mě a můžu vám prozradit, že půjde o outfit, tak se těšte. Přeju hodně štěstí ve zbylých dnech a brzy zase tady.

Laur

let it snow

Mám za sebou víkend vyčerpávající jak po přípravách na zkoušky (dobře, odvolávám, ale přinejmenším je s čím srovnávat). S mámou jsme nesmírně rády, že máme konečně dům pro sebe, celý víkend tady bylo osm lidí, na což nejsme zvyklé. Lidi máme rády, dobrou společnost dvakrát tolik, ale problém byl až tety přítel, kterého - jak jsme si uvědomily - nemůžeme vystát. Odjel mi i brácha na výšku a táta do Hamburku, takže si určitě představujete ten slastný pocit volného domu, ano... přesně ten. 

Nicméně, neděle na horách dopadla nad očekávání. Jak dojemné, že i mě navštívila masivní hora kladných pocitů ke sněhu a zimě celkově, je to vážně nádhera, ale pořád platí - jak kdy, jak kde. 

Poledne jsem strávila sledováním biatlonu žen, nechala jsem se vtáhnout do nadšení pro běžky, o které jsem dnes prakticky dobrovolně přišla. Místo těláku šly holky z naší třídy na běžky do lesoparku, zatímco ten zbytek (lemry, co nechtěly/nemohly/zapomněly... sem patřím i já) si to kráčel napříč lesoparkem a dělal holkám doprovod. Druhá z prava na fotce je Laur (žlutozelená čepička, eej), já fotila. Pro ty, kterým uniklo, že tenhle blog píšeme dvě, tak vám to připomínám... opravdu ho píšeme dvě, Tera a Laur. Která vám píše, poznáte jednoduše, vždy se pod článek podepisujeme. 

Dnes jsem přišla domů ve tři (ano, opravdu jsem dnes vynechala fitko), rozehřála své zamrzlé tělíčko, přivítala další návštěvu, sice jen chvilkvou, ale i to se počítá. Přišla k nám psí kadeřnice, vzala s sebou i toho svého. Byl tak rozkošný, že jsem vám ho musela vyfotit. 

Nevím jak vy, já si jdu zapálit v krbu, abych navodila atmošku. Nafotím nějaké fotky, připravím foťák na zítřejší focení (ze kterého doufám nesejde) a eventuálně se podívám na něco do školy. Jeden semestr sice skončil, ale pořád tady máme začátek nového, takže nevím, jestli se má cenu vůbec radovat. :)

  Tak zase příště

 čau čau

 Tera

My weekend

Ahojte,

konečně je tady neděle, a tak jsem si pro vás připravila víkendový tag. Jde vlastně o to, že vám tak nějak popíšu, jak probíhá můj obvyklý víkend.

Tak tady můžete vidět můj víkend basically v jedné fotce...

Poslední dva dny týdne jsou pro mě ve znamení odpočinku, takže většinu dne strávím buď v posteli nebo pod dekou na gauči. Přesto, že jsem ranní ptáče, tak pak ještě dlouho zůstávám ležet v posteli a většinou si čtu. Momentálně mám rozečtenou Hru o trůny, jak můžete vidět, a jsem z ní naprosto nadšená.

Taky se celé dny dokážu dívat na seriály, což v současné době je Once upon a time. Opravdu jsem schopná zhlédnout i 10 dílů za den, pokud mě to baví a nic jiného se mi nechce. Popřípadě na počítači hraju ještě The Sims 3. Spoustu času trávím jen tak s mobilem v ruce a většinou jenom projíždím různé sociální sítě jako Instagram, Twitter nebo Vine. Pokud hraju nějakou hru, tak je to 2048, jiné hry nevedu.

Můžete mě follownou na IG: @laurakratochvilova

No a jelikož se teď blíží soutěžní sezóna, tak podvečery (ne jenom ty víkendové) trávím tancováním. Většinou si trénuju naši prozatimní formaci nebo vymýšlím své vlastní choreografie, což je můj velký koníček. Pokud se mi ale tancovat nechce, tak buď medituju nebo si jenom zapálím vonnou tyčinku a relaxuju.

Samozřejmě ne všechny víkendy jsou takové...někdy chodíme na návštěvy k babičkám, jindy je nějaká návštěva u nás. Mívám taky různá soustředění nebo občas jdu s kamarády někam ven, ale vesměs se můj víkend skládá z výše uvedených-nudných-činností.

Budu moc ráda, kdybyste mi napsali, jestli se vám takovéhle typy článků líbí, a jestli bych je měla jednou za čas psát (např. seriálový tag). V týdnu se určitě setkáme zase u nějakého beauty článku, tak zatím ahoj!

Laur

non-routine

Mám dva druhy pátků. Buď trávím večery v kruhu nejbližších přátel a nebo se jdu po škole zničit do fitka a večer následně improvizuju, včera jsem využila druhé možnosti. Po škole jsem výjimečně jela domů, strávila hodinu prakticky nicneděláním, jela zpátky do města -jak už je známo- za účelem zničit se do fitka, mám za sebou tři týdny a že se cítím, jsem ze sebe nadšená. 

Potkala jsem tam dvě holčiny v mém věku (s jednou z nich jsem chodila před léty do školky), co vám budu povídat, hned na první pohled jsem poznala, že se stroji nemají sebemenší zkušenost, vyčkávala jsem, kdy mě poprosí o pomoc a přece jen se vážně zeptaly. Když šly po mně na nějaký ze strojů, musela jsem je upozornit, aby si snížily váhu zátěže, na což přišly už samy v momentě, když se závažím, které jsem měla dříve nastavené, neudělaly jediný cvik.

 A já si tehdy poprvé uvědomila, jaké jsem od začátku udělala pokroky. Taky jsem začínala na 10-15 kg zátěží, teď už mi nedělá problém 35kg na nohy a zadek, ale u rukou se držím 20kg, větší zátěž mi prozatím dělá problémy, do budoucna mi bohatě vystačí, když budu zvládat ruce na 30kg a udržím si nohy a zadek na nynějších 35kg. Tuším, že vám to pravděpodobně nic prozatím neříká, proto se raději vrhnu o něco dál. 

A přesně toto je ono místo, kde mě můžete vídávat přinejmenším čtyřikrát týdně. 

Ale zpátky k včerejšku...

Přijela jsem domů, kde na mě už čekala máma se ségrou dvojčetem a jejím přítelem, kteří za námi přijeli až z Prahy. Každá tahle návštěva má obdobný průběh, který tvoří koktejly, drinky a ještě víc koktejlů a drinků. Proto vám ukážu náš včerejší výtvor říznuté Bloody Mary (limetková vodka, bianco cherry a pomerančový džus). 

Nemám ponětí, v kolik jsem šla spát, ale hned ráno mě čekalo skořicové kakao se šlehačkou, tomu říkám kalorická bomba, očividně nová motivace ke cvičení.

Dneska je krásně, doufám, že téhle šance využijete a přinejmenším se půjdete projít. :-)

Krásný víkend vám přeje

Tera

I'm the lucky one today

Z dneška mám smíšené pocity. Z počátku dne jako by se mě někdo snažil vyvodit z míry: nevzbudil mě budík, nestihla jsem si udělat pomerančovou šťávu (!), bezdůvodně mě vytáčela jedna z mých oblíbených učitelek... a pak se vše obrátilo o 180°, snědla jsem si svůj pomeranč, hýřila optimismem, zjistila, že máme dvouhodinovou přednášku o Holocaustu s člověkem, který přežil Osvětím, místo těláku a tolika obávaných běžek, jsme měli teoretickou hodinu (nicnedělání) a pak chvíli i fotbal. 

Po škole jsem běžela rovnou do fitka, kde jsem si dnes jela snad jen hoďku, ale zato intenzivněji, než kdy předtím, cítím každý sval na těle. V šatně jsem prohodila pár slov s neskutečně sympatickou paní (jak já zbožňuju navazovat kontakt s nejvíc random lidmi). Hned z fitka jsem běžela do drogérky, kde jsem chtěla původně jen zabít čas, ale to bych nebyla já, kdybych neuviděla mega retro sluneční brýle, které mě tam sváděly už od léta. Samozřejmě jsem jim neodolala a koupila je, byly ve slevě za stovku (původně tři sta), první úspěch!
 Libově sladěné s mým nejoblíbenějším županem, samozřejmě. 

Pak jsem namířila do dalšího obchodu, protože mi pořád zbývalo trochu času. Obdivovala jsem dekoraci do kuchyně (tohle já běžně dělávám, zbožňuju totiž zařizování domácnosti), zahlédla jsem v dálce i oddělení s oblečením, což mě překvapilo, a tak jsem se šla podívat. Prohlížím věci a po tuctu nezajímavých věcí, které bych ani nezkusila, jsem uviděla košili v odstínu khaki, byla i v modrém. Můj problém je ten, že mám po tátovi široká ramena, a tak jednoduše mívám s výběrem košile problém. Sáhla jsem po ní a najednou jsem si všimla visačky, kterou znám, visačky ze Zary! Byla na ní cena 39 euro, byla propojená s visačkou z onoho obchodu, kde byla cena 180,- kč. Šla jsem si jí z legrace zkusit a povím vám, v životě jsem se v žádné košili necítila tak dobře. Hned jsem jí hodila do košíku a běžela k pokladně, kde jsem zjistila, že platím nějakým zázrakem jen 119,- kč. Takže z původních 1000 kč, které bych za ní dala v Zaře, jsem jí pořídila v naprosto jiném obchodě, kde neměla co dělat... za desetinu ceny. Nemám tušení, kde se tam vzala, ale nejspíš to tam začnu chodit obhlížet častěji. 

Věděla jsem, že když přijdu domů a řeknu o tom štěstí mamce, bude částečně zklamaná, že jsem to objevila já a ne ona, a tak jsem jí cestou koupila kovovou retro dózu na kafe, kterou vyfocenou nemám, ale možná jí sem hodím příště. 

Máme doma téměř na každém okně orchideje, vypadají sice krásně, ale cítím se u nás pomalu jak v květinářství. Na druhé fotce můžete vidět můj stojan na kreslení, který mi prozatím slouží jako stojan pro mé perlové srdce, které jsem dostala od tety k (snad se nepletu) patnáctým narozeninám. Vzhledem k tomu, že mi letos táhne už na osmnáct, tak je to už nějaký ten pátek zpátky. 

Já se jdu učit, možná si hodím ještě pár sérii na zadek (haha) a zahájím zimní spánek
 v sauně nebo vaně, odkud mě už nikdo nikdy nedostane. Tak zase příště, pa! :-)

Tera 

New in: leden

Ahojte čtenáři,

tak nám tedy končí týden a zároveň nám skončil i měsíc, a proto jsem se rozhodla trochu shrnout věci  mnou pořízené za uplynulý měsíc leden. 

Jako první tady mám tohle triko, které jsem si sice nadělila na Vánoce, ale musela jsem ho tady prostě zahrnout. Obyčejné tričko jsem koupila v Gateu za 150 korun a potom si ho nechala potisknout u kamarádky za stovku. Celkově mě to vyšlo na úžasných 250 Kč. Kdo z vás zná Hru o trůny, tak určitě nápis na tričku poznal, a kdo ne, tak už ví, že je to z tohohle seriálu. Já GoT naprosto zbožňuju, proto jsem si tohle prostě musela nechat udělat...

Tyhle nádherné plesové šaty jsem si objednala z halens a jsem z nich naprosto nadšená! Byly v akci a stály jenom 425 korun, což je podle mě za takové šaty super cena. Hned včera jsem měla možnost je vyzkoušet, jelikož jsem byla na Studentském plese a můžu říct, že mi je spousta lidí chválila. Jsem s nimi naprosto spokojená, ale co bych trochu vytkla je to, že ten vrch jemně škrábe u krku.

Tohle naprosto úžasné triko jsem koupila v Lindexu za stovku. Minulý týden jsem tam totiž narazila na úplný výprodej, a když jsem viděla, že tahle halenka je z 600 zlevněná na 100, tak jsem ji musela mít. Je z velmi příjemného materiálu a zamilovala jsem se do toho detailu na zádech. Jediné, co bych vytkla je, že je celkem dost průsvitná, ale to zrovna mně moc nevadí.

Bunda je opět z halens a koupila si ji původně mamka, ale jelikož jí byla malá a neseděla jí, tak jsem si ji vzala já. Je to úplně obyčejná černá zimní bunda. Je velmi příjemná na nošení a rozhodně v ní není zima. Prakticky tady nemám vůbec žádné výhrady. Stála okolo 400, ale přesnou cenou si nejsem jistá.

Poslední pložkou v seznamu jsou náušnice z Tally Weijl. Měla jsem je vyhlídnuté už delší dobu, a když jsem tam přišla a viděla je za padesát korun, tak jsem si je prostě musela vzít. Z obrázku to nejde poznat, ale jedná se o takové ty velké kruhy, které jsou mým charakteristickým znamením. Většina lidí takové náušnice nemůže nosit, ale já jakobych se s nimi narodila haha.

Tak vám tedy na závěr přeju skvělý nový měsíc a hlavně druhé pololetí. 

Laur