Ahojte,
dnes jsem se rozhodla trochu rozepsat a taky úplně vynechat jakoukoliv fashion tématiku. Jelikož mě hrozně baví psaní, tak chci dále rozvíjet své nadání tím, že budu prostě psát to, nad čím přemýšlím, a co mě napadne. V tomto článku si tedy můžete přečíst něco o mně a blíže se seznámit s mým autorským stylem.
#chapter1
Každý člověk má jakýsi svůj vlastní způsob, jak vyjadřuje emoce. Ty moje jsou vyjadřovány tancem. Pokud mě někdo dobře zná, tak ví, že nedokážu vyslovit žádné své city nebo pocity, a proto hledám únik v této umělecké formě. Z mého výrazu lze jednoduše vyčíst, v jakém emocionálním rozpoložení se zrovna nacházím. Taky jde vše jednoduše poznat z toho, co a na jakou hudbu tancuju. Někdy, když mám prostě špatnou náladu, tak si zapnu smutné písničky, tancuju modernu a hrozně moc to prožívám. Když mám vztek, tak si pustím něco tvrdého a dám do toho všechnu svoji sílu. Neumím si vůbec představit, že bych se nikdy k této činnosti nedostala, a tak bych nemohla pořádně poznat samu sebe, protože jenom díky tanci vím, čím jsem.
#chapter2
Nikdy jsem nepochopila, proč naše postmoderní společnost tak moc lpí na dobrou prezentaci pomocí zevnějšku. Jsem asi jedna z mála lidí, kdo ze sebe nikdy neměl žádné komplexy. Naučila jsem se žít se všemi svými nedostatky a jsem schopná si říct, že vypadám dobře a to i přes to, že mám předpoklady na to, abych měla sebevědomí na nule. Už od malička mi je stále jenom vyčítáno, jak jsem hnusná, tlustá, blbá a nic v životě nedokážu. Já ale vím, že nic z toho není pravda, a tak si žiju svůj spokojený život. Znám spoustu hlavně holek, které jsou vždy v naprostém stresu z toho, že jsou ošklivé a nikdo je nebude chtít, nebo že musí do léta zhubnout. Proč? Proč je to dnes tak strašně důležité?
#chapter3
Do života mám velké cíle. Vždy si předurčuju nějaké velké věci, abych pak měla větší snahu jich dosáhnout. Nechápu, jak něčí životní sen může být dostudovat střední, vdát se a zůstat ve stejném městě až do konce života. Ano, každý má jiné požadavky na život, ale přece musí mít nějaký větší sen ne? Tak proč si za ním nejdou? Já si dala za cíl, že chci napsat úspěšnou knihu, nalézt lék proti rakovině a získat Nobelovu cenu za mír. Ano, jsem velmi skromná haha. Díky tomu mě to ale nutí víc dřít a snažit se toho dosáhnout.
Doufám, že jsem vás tímhle článekm neunudila k smrti. Mějte se hezky a užijte si víkend.
Laur
Pěkný článek!
OdpovědětVymazatKomentář k #chapter1... je dobře, že máš tanec. Mně ať se děje, co se děje, nejvíce pomůže mluvení. Stačí mi jeden člověk a se vším se s ním podělím. Ať o radost, tak o smutek či naštvanost. Momentálně je to můj přítel, ale často se o své pocity dělím i s příteli.
Komentář k #chapter2... Podle mě je toto vše o povaze. Nemám největší sebevědomí a nikdy mít nebudu. Néé, že bych nebyla spokojená, ale jsem tak nějak skromně vychovaná, či jak to říct, takže si v ničem nefandím nebo tak..co se týče vzhledu atd :D. Asi je to dost individuální a fakt záleží na povaze, výchově, prostředí, kde jsme vyrůstali :).
Komentář k #chapter3... Mám velké sny! :D Chci dostudovat chemickou a založit si vlastní přírodní kosmetickou značku ♥. A říkám si, že to není nereálné :D. Stačí máknout a mít trocha štěstí :).
#chapter1 : Já jsem spíš taková že své trable nikomu moc nevykládám, až na přítele a ten je jediný. Na mě často lidi ani nepoznají jestli má špatnou náladu..
OdpovědětVymazat#chapter2: Jak jsem na tom se sebevědomím? Tak nák si nestěžuji. Vím že mám pár nedokonalostí na sobě ale tím se svět nezboří. Vadí mi například že mám dost mateřských znamének až mě to nekdy pěkně se*e ale holt jsem se s tím narodila. Nebo třeba křivé zuby, kde jsem konečně dostala rozum apřišla na to že bych mohla mít rovnátka která to napraví. Nejsem studijní typ abych mojla na vejšku.. No a co? .. Musím uznat že já jsem se sebou taky spokojená a vždycky si říkám: Můžu chodit, jíst, mám kde bydlet atd.. spousta lidí tyto věci vůbec nema.
#chapter3 Rozhodně mám své sny, ne teda tak velké jako ty ale mám. Hlavně ty sny člověka posouvají dál, když si za nimi jde. Spousta věcí o kterých jsem snila když jsem byla mladší se mi pomaličku vyplňují..
Moc hezký článek :)
OdpovědětVymazat